Prochází zešeřelou krajinou, usínajícím lesem, brouzdá se bystřinou, kráčí po kamenité zemi a pozoruje vzdálený soumrak. Hledá cestu a přitom neví, kam má dojít. Sleduje, kam v mizejícím světle ptáci na nebi odlétají. Ve svém putování se snaží něco najít, možná před něčím uniknout. Poslední sluneční paprsky se v jejích smutných očích odrážejí jak v říční hladině. Vítr, přinášející chlad noci, si pohrává s jejími rudými vlasy s drzostí milencovou. Z výrazu v její tváři lze jen ztěží něco vyčíst, mladé rysy v sobě mají odraz nezdravého splínu. Její rty mluví o úzkosti, oči však vyjadřují vášeň. Vzpomíná na události posledních dnů a nocí, vzpomíná s příjemným pocitem u srdce, a přesto se od všeho snaží vzdálit. Je klamným symbolem pokušení, její hledání ještě zdaleka není u konce, ale od svého zrození již mnoho mil ušla a kroky ztrácejí mladistvou nejistotu.
XANDRIA na sebe upozornila v loňském roce debutem „Kill The Sun“. Její vnímání a interpretace hudby vychází z odkazu čím dál početnějšího hudebního odvětví představovaného například LACUNA COIL nebo WITHIN TEMPTATION. I tato mladá německá kapela se snaží o impresivní vykreslení lidských emocí prostřednictvím své hudby. Mluvme o rockové hudbě, o hudbě s posmutnělou atmosférou, s nádechem tajemna i erotična. O motivech hledajících inspiraci kdesi daleko, ale zároveň tak blízko. Na „Kill The Sun“ si vyzkoušeli, jaké to je skládat tento typ hudby. Bohužel však zůstalo jen u pěkných melodií, ale dál skupina nešla. „Ravenheart“ se tématikou od svého staršího sourozence moc neliší, ale s jeho přípravou si kapela dala přeci jenom více práce. Dočkáme se tak bohatších aranží a velmi podařeného zvuku. Již v titulní skladbě je slyšet koketování se smyčci a sbory, které se tu a tam nese celým albem. Svého vrcholu na tomto albu dosahují v podmanivé, baladické skladbě „Some Like It Cold“, kde se střídají elegantní klavírní části s impulzivním refrénem. Ale ani sebelepší aranže hudbu bez nápadu kvalitní neudělají a to si ku prospěchu věci tito Němci uvědomují. Hlavní roli tak opět dostaly působivé melodie a rudovlasá zpěvačka Lisa, která již nepůsobí jako vyplašené děvčátko, co zpívá v dlouhých šatech s drsnými hochy po boku. Její kvality (ty pěvecké, ty druhé si můžete prohlédnout ve videoklipu k titulní písni, který je na CD a na jejich stránkách ke stažení) může posluchač ocenit za doprovodu klavíru a flétny v další ukolébavce – „Eversleeping“. „Black Flame“ je na Ravenheart jedna z mála svižnějších věcí v duchu heavy rocku - pro zpestření, aby posluchač snad náhodou neusnul. Tím se dostávám i k hlavnímu negativu (stejného jako u předchozí placky). Jednotlivé písně XANDRIE jsou podařené, ale příliš se od sebe neliší a splývají v oparu posmutnělých emocí. Mají příliš jednotnou atmosféru, která místy balancuje na hranici melancholie a unylosti. Pakliže XANDRIA tento nedostatek do budoucna dožene, mohla by se vyhoupnou ještě o stupínek výš.